Neděle 7. srpna 2022, svátek má Lada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 7. srpna 2022 Lada

Mrtvé babičky a rozbitá hlava ve školce

10. 10. 2018 7:00:00
"Děti, a co jste dělaly o víkendu?" "Pani učitelko, pani učitelko, nám včera umřela babička..." "... a nám, pani učitelko, o prázdninách umřel pes. Ale máme doma ještě veverku-Karla."

První měsíc se 28 předškoláky úspěšně za mnou. Děti mně svěřené ve zdraví přežily. Teda krom Vráti a jeho tří stehů na temeni hlavy. Skrz prsty na mě kouká jen ta část rodičů, která mě viděla tancovat na Pramen zdraví z Posázaví s čepičkou Karkulky na hlavě. Pár dětí již konstatovalo, že jsem "docela vtipná". Některé mě označily za "zábavnou" a náš vietnamský hošík, jehož jméno zní Truong Dinh Quanq Gia Bao, česky Pavlík, mě zdraví výrazem "Ou hell"...

O svém novém působišti jsem před nástupem věděla jen to, že "rodiče" vypudili učitelky i s vedením. A že má školka velmi špatnou pověst. Což bylo vcelku dobré slyšet, můj blogísek nemá čemu ublížit. Toho se obávali mí bývalí zaměstnavatelé, přestože rodičům se blogísek líbil, řikali. Také mi cesta do práce bude trvat stejně dlouho jako do Pardubic.

Popravdě, největší bobky jsem měla ze skoro 30 dětí předškolního věku, které se mě budou snažit systematicky ničit, propichovat se větvemi, řvát jak nadržení paviáni ukazujíc si pohlavní orgány v zahradním altánku. Jejich rodiče mi budou diktovat, jakým tónem mám mluvit na Esmeraldu či Kevina, zatímco další otec bude požadovat, aby jeho dítě místo poledního spánku vyrábělo keramické hrníčky. Biomatky mi budou chodit v čase svačinky kojit své "rozvíjející se osobnosti" (čti děti) a já budu potajmu usrkávat vodku z hrnečku s Mimoněma...

Nic z toho se nekonalo. Mám menší podezření, že v oné oblasti Prahy je voda čímsi kontaminovaná, jelikož ty děti... To jste neviděli. Ony jsou prostě hodný. Nikdo nikomu nepropichuje hrdlo Igráčkama, ze záchodové mísy se doposud nemusela vytahovat modelína ani kostičky Lega. Člověk může mít otevřená okna, aniž by před nimi musel postavit vodní příkop pro případné dezertéry, kteří se budou snažit uniknout skokem ze třetího patra. Po sedmi letech ve věkově smíšené třídě je to příjemná změna. Ráno nemusíte řvoucí děti odtrhávat od ustrašených matek, mé ruce nepotkávají pročůrané tepláky/spoďáry/bačkory. Dokonce není potřeba asistovat při takových kratochvílích jako utírání zadnice. A není třeba v několika jazycích opakovat "Neplač, maminka brzy přijde, neboj se."

Pomalu se učím jména sourozenců, domácích mazlíčků a imaginárních kamarádů "mých" dětí. Do toho teda chtě nechtě zjišťuji rodinné ztráty na poli prarodičů nebo domácích mazlíčků. První den mi bylo přiděleno jméno "Usměváčková", protože jméno Bára děti příliš nechytlo. Pavlík mi navíc vysvětlil, že on v 8°C nepotřebuje mít bundu, protože "má jinou hlavu a není mu zima". A Tánička mi už stihla říct, že mě miluje.

Vráťa zase stihl navštívit nemocnici, protože má bohužel za učitelku mě. A já to šití posledního třičtvrtě roku prostě přitahuju. Tentokrát jsem se na zahradě otočila, viděla padajícího Vráťu a potichu se modlila, aby lebkou minul ty dva betonové obrubníky, co má za sebou. Mé modlitby vzhledem k mému zarytému ateismu nebyly vyslyšeny. Takže jsem měla tu čest opět se kouknout pomalu na lebeční kost. Miluju ten moment, kdy se zpoza dětských rukou na bloňďaté hlavě vyvalí krev. To je přesně ten moment, kdy přemýšlím, kam bych si nejblíž mohla ublinknout. Protože nesnáším cizí krev. Natož krev zvesela si proudící na oblečení mých svěřenců.

No nic. Ostatně, neviděla jsem to poprvé. Od sanitářů jsem už za ty roky okoukala postup. Do toho jsem co tři sekundy odháněla zvědavé děti, které samozřejmě potřebovaly zodpovědět několik zásadních otázek jako "Co je Vládíkovi?". "On krvácí?", "... on umře?" a "Pani učitelko, můžu jít na záchod?" Dítě ošetřeno, předáno rodičům a já si v reklamních letácích vyhledala, kde mají slevy na tvrdý alkohol. Nakonec "jen" tři stehy. Ale proč to muselo bejt zrovna na mý směně?!

PS: Musím říct, že mi ty dvouleté děti v počtu 28 vůbec nechybí

PS2: Nová vedoucí už o mém blogísku ví, a prej v poho

PS3: Ráda bych poděkovala bývalé nadřízené, že vyhrála svůj usilovný boj o můj odchod, protože teď mám nejen peckový děti (tak jako byli Ježci;-)), ale i kvalitní vedení. A to je v současném českém školství vcelku unikát.

Autor: Barbora Veselá | středa 10.10.2018 7:00 | karma článku: 36.40 | přečteno: 2328x

Další články blogera

Barbora Veselá

Co rodiče netuší o školkách v přírodě

„Před odjezdem si dojděte všichni na záchod,“ zněl pokyn. „Pančelko, mně se chce kadit,“ ozvalo se z autobusu tři minuty poté, co jsme opustili areál školky.

7.5.2020 v 7:00 | Karma článku: 42.72 | Přečteno: 7718 | Diskuse

Barbora Veselá

Proč české školství přichází o dobré učitele

Kdysi jsem věřila, že přispěji ke zkvalitnění českého školství. Věřila jsem, že spasím svět. Pokud ne svět, tak aspoň děti v „mé“ mateřské škole. Chtěla jsem zvýšit upadající, nebo spíše upadlou, prestiž učitelského povolání.

11.12.2019 v 7:00 | Karma článku: 38.87 | Přečteno: 3996 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Studená sprcha Jaromíra Nohavici

Největší český básník se sprchuje studenou vodou. Ale není sám. Celý národ se se svým největším básníkem sprchuje studenou vodou

7.8.2022 v 17:27 | Karma článku: 13.91 | Přečteno: 249 | Diskuse

Filip Vracovský

Václav Klaus promluvil... a jak jinak... Vyznělo to opět jako obhajoba Kremlu.

Titán naší politiky opět promluvil. Opět korektně a nezaujatě... Nebo ? Co to slyším ? Nejsou to falešné tóny při jeho sólu ? Ať každý posoudí sám...

7.8.2022 v 15:34 | Karma článku: 26.05 | Přečteno: 1193 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Kultura Indie aneb jak (ne)dostat kulturní šok

Jestli si myslíte, že kultura je chození do kina, divadla a tanec folkrórních souborů, tak daleko důležitější jsou kulturní návyky a zvyky, které jsme se naučili už od maminky jako batolata. Kultura je i to, jak si utíráme zadek.

7.8.2022 v 10:00 | Karma článku: 17.86 | Přečteno: 471 | Diskuse

Irena Fuchsová

Rozmazlovací, nemožní rodiče

Dřív dostal na stůl jídlo chlap jako první. Dneska dostanou jídlo jako první děti. Proč? Zasloužily si to? Rozmazlující, nemožní rodiče plní svým dětem poslušně všechno, protože je to pro ně pohodlnější, než jim cokoli nařizovat.

6.8.2022 v 18:43 | Karma článku: 36.27 | Přečteno: 1217 | Diskuse

Jan Stifter

Budete jako bohové

Nějak tomu dnešnímu světu přestávám rozumět. Všichni to myslí dobře, chtějí prosadit své dobré záměry, chtějí, aby se všem dobře žilo, ale nějak to nevychází. Kde je chyba?

6.8.2022 v 16:01 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 360 | Diskuse
Počet článků 46 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8633

Po sedmi letech ve školce s 25 dětmi na hlavu jsem se rozhodla, že letos to chce zvýšit laťku. Volba padla na školku, kde mi bylo přiděleno 28 předškoláků. Aneb co Tě nezabije, to Tě spolehlivě pošle do psychiatrické léčebny. Školnímu roku - zdar!

Najdete na iDNES.cz