Čtyřletý klučík na mě na zahrádce pět minut upřeně hledí.
"Kubi, co je? Potřebuješ něco? Zima, horko, žízeň?"
"Nene... "
"Aha a děje se něco?"
"Nooo, líbíte se mi!"
"Aha..."
"Docela dost hodně se mi líbíte!"
"Jo? No tak to děkuju. Ty se mi taky líbíš..."
V tu ránu dostal hoch hysterický záchvat smíchu a povídá: "Noooo ale já jsem pro vás moc mladej, paní učitelko. To by bylo divný. Vy si musíte najít někoho starsiho..."
A má pravdu ten chlapec! Amen.