Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Verbální degradace

10. 12. 2016 8:00:00
Říjnový zápisek z deníčku učitelky v mateřské škole. Můžeme se jen domýšlet, zda se dožila prosince.

Lidé, i když je dost odvážné takto označovat většinu mých přátel a známých, se mi občas posmívají, že neumím mluvit ... nebo mluvím extrémně sprostě, druhá varianta. Ale když pět dní v týdnu NESMÍTE, nebo alespoň byste neměli, používat slova jako debile, doprdele!, srát na to!, hroudo sádla, debžote, smrade, rozmazlenče, "nahluchlo"/"nablblo" a místo toho jste nuceni užívat fráze jako hlupáčku, Ajaj!, to jsem to vymňoukla!, nemotoro, trubko, i ty jeden zlobílku, lumpíku, ... "hluchopitomej" (všeobecně užívaná školková fráze, když nevíte jak na dítě volat, když na vlastní jméno už 8x neslyšelo). No to se zkrátka musí někde odrazit. Vlastně myslím, že po tom měsíci mezi dvouletejma dětma, cizincema a "neslyšícíma" by ze mě byla docela obstojná cvičitelka psů, protože povely jako "stůj", "sedni" (si), "jez", "nech to", "ke mně" umím říkat v několika jazycích. Navíc s perfektní intonací a dikcí. Ono toho totiž ve světě dvouletých, tříletých, cizinců a toho zbytku (co taky neumí mluvit) o moc víc nepotřebujete ... alespoň pro měsíc září a říjen to platí stoprocentně.

Mám ve třídě Vietnamku. Teda vlastně dvě, nicméně objekt č.1 se mnou nemluví, protože (asi) neumí česky. Občas rozumí (povelům). Zásadně se paktuje, baví a směje se(!) pouze s Vietnamkou č.2. Jinak má již měsíc nasazený neměnný výraz ve tváři, který nenásilně mixuje strach, opovržení, hlubokou depresi a něco málo ze Samary. Ano, to je ta strašidelně zírající holčička z toho hororu. Akorát že ve vietnamskym provedení. Občas když všechny děti odpoledne odejdou a já jsem s ní sama ve třídě, a ona opět nehnutě zírá, páč se vší slušností a profesionalitou se to prostě jinak říct nedá, mám z ní strach. A raději se vyhýbám jakémukoli očnímu kontaktu.

Pak tam máme Bulharku. Už měsíc prodává zmrzliny (dřevěné z dětské kuchyňky). A už měsíc nezavřela pusu. Minule mi vyprávěla strhující příběh ... v bulharštině ... bez titulků. Nerozuměla jsem jí zhola nic, to jí ovšem od desetiminutového dialogu neodradilo. Což zřejmě dalo Alexovi pocit, Ukrajincovi Alexovi, že ovládám i jiné jazyky, krom češtiny a plynulého sarkasmu, a jal se cosi vyprávět ... no můžu vám říct, že během našeho "rozhovoru" jsem si docela příjemně schrupla.

No a ten zbytek buď nemluví, nebo mluví "cizinecky", šišlá, žvatlá, ráčkuje, koktá, má slovní zásobu spočitatelnou na prstech jedné ruky nebo mluví svou vlastní řečí. To mi povězte, s kým si mám v práci povídat. A já jsem ženská, a já si potřebuju (občas) povídat. Jedna uklizečka je permanentně zpruzelá. Děti jsou hrozný, rodiče jsou hrozný, plat, ministři, tlak, koblihy v Bille jsou taky hrozný, svět je krutej a ani konec páteční šichty není důvod k radosti. Druhá uklizečka se po večerech věnuje seriálu Ulice a ezoterice. Tam je snaha navázat verbální kontakt předem odsouzena k nezdaru.

Pak je tu Adrian. Pětiletej cikánek, kterej si myslí, že je Ronaldo. O svý mámě říká, že je "slušná buchta" a už dva roky vypadá jako upír, páč mu kromě těch dvou tesáků vepředu, všechny zuby vypadaly. Jeho táta, pan Sivák, mámě hubuje, že je líná, rád pije pivo a přijde pro něj po oběde. Adrian chodí po spaní... dva roky. Pan Sivák je něco jako paní Colombová. Neustále se o ní/něm mluví, ale nikdo jí/ho zatím neviděl. Nicméně pan Sivák bude asi pěkný číslo. Aspoň podle toho, co nám za ty roky Adrian navykládal. Jo, má taky zlatej zub, řetízek i hodinky. Adrian mi říká "Paní kóčo", nepočůrává se, rozumí mému humoru a chodí do třídy vedle. Čímž splňuje všechny předpoklady, aby byl mým oblíbencem. Potažmo partnerem pro hluboké debaty ... teda hned potom, co přestane při mluvení chrlit sliny dírou mezi předníma zubama. A co si budeme nalhávat, zajímá mě, jak to dopadne s panem Sivákem ...

http://weheartit.com

PS. Pokud se v místnosti, kde je 15 malých dětí rozhostí nezvyklé ticho, doporučuji jít ihned zkontrolovat ty tempery, co jste si připravily na parapet na zítřejší výtvarku. Jinak budete mít zasranej zašpiněnej celej koberec ... jako já

PS2. ... než to začnete uklízet, vemte si na sebe "pracovní" oděv. Jinak si taky zaserete nový triko. Jako já.

PS3. Na skvrny pomůže vodka. Ne, neodstraní je, ale docela zklidní nervy!

Autor: Barbora Veselá | sobota 10.12.2016 8:00 | karma článku: 26.22 | přečteno: 1017x

Další články blogera

Barbora Veselá

Proč nechcete jako učitel prázdniny

Veřejnost (ta nepedagogická!) žije neustále v nějakém paralelním vesmíru, kde mají učitelé obrovský benefit k jejich zaměstnání - 2 měsíce prázdnin.

21.6.2017 v 7:00 | Karma článku: 36.70 | Přečteno: 4498 | Diskuse

Barbora Veselá

Proč jedeme se školkou na Čapí hnízdo

Jedeme se školkou v červnu na výlet. Na Čapí hnízdo. Výlet se odsouhlasil v lednu. Nyní máme květen...

29.5.2017 v 7:00 | Karma článku: 41.48 | Přečteno: 6105 | Diskuse

Barbora Veselá

Má pravdu ten chlapec

Když pracujete ve školce, nemáte nouzi o vtipné historky. Vtipné historky, jak vás utřelo čtyřleté dítě, třebas...

25.4.2017 v 9:30 | Karma článku: 33.92 | Přečteno: 2679 | Diskuse

Barbora Veselá

Motivační dopis učitelky z MŠ

Motivační dopis by měl sdělovat, proč jste právě vy tím vhodným adeptem na danou pracovní pozici. Nu, my učitelé (z MŠ) toho prý většinou nemáme moc co nabídnout.

29.3.2017 v 16:16 | Karma článku: 36.93 | Přečteno: 2783 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Chmelař

Víra - naše ztracená síla

Víra není jen katolická či evangelická. Víra neznamená jen víru v Boha. Víra není omezena na náboženství. Češi toto cítí moc dobře a vědomě či podvědomě vědí, že víra je především síla nezbytná k následování záměru.

28.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Když řidič autobusu za jízdy telefonuje, stává se potenciálním hromadným vrahem

Nestoudnost, s jakou řidič autobusu v městském dopravním chaosu popadl zvonící mobil a začal si za jízdy vyřizovat hovor, vyrazila většině cestujících dech.

28.7.2017 v 1:29 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 396 | Diskuse

Alena Kulhavá

2) Kniha Rogera Scrutona popisuje velmi přesně to, jak a kam se ubírá naše kultura

Ve druhém díle se zabývám zajímavými souvislostmi moderní kultury a dozvíte se i zásadní rozdíl mezi "představivostí" a "hotovými představami" pro život. Podíváme se na to,co je jsou falešné emoce a sentimentalita. Úžasná kniha.

28.7.2017 v 1:17 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 266 |

Eva Kislingerová

Lidovecký ping-pong, aneb k vládě vždy připraveni!

​Hlavním událostem tohoto týdne, bohužel, vévodí vražda české turistky v Egyptě. Poněkud na pozadí tak zůstalo pondělní hlasování naší vlády ve věci odložení dalších dvou vln EET neboli elektrické evidence tržeb.

27.7.2017 v 23:11 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 246 | Diskuse

Robert Troška

Bruselské kvóty: EU startuje další fázi konečného řešení národnostní otázky států V4

Byro (komise) EU dala státům V4 měsíční ultimátum, aby začaly přebírat nelegální migranty z Itálie a Řecka. Pokud ne, vyhrožuje EU státům V4 žalobou a následně odebráním dotací. A jak reagovala „naše“ eurokomisařka Věra Jourová?

27.7.2017 v 21:05 | Karma článku: 39.67 | Přečteno: 1552 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2482

Letos to bude můj šestý rok ve školce. Vůbec netuším, jak jsem se ocitla na pozici učitelky, notabene jak jsem mohla doteď přežít a nezcvoknout... Ne, nehraju si celej den s Legem (ani barbínama). Ne, nemám furt prázdniny. A ne, není to vůbec roztomilá, voňavá a švitořící oáza klidu, jak si většina z vás myslí. A jestli mi (kua) ještě jednou někdo řekne, že nechápe, na co si furt učitelky stěžujou, když akorát vysedávaj na lavičce zahrádky školky a "kvokaj", tak se fakt rozlobinkám!

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.